Jméno: Román s tajemstvím
Zařazení: Literární pojem
Přidal(a): David Hampl
Jako román s tajemstvím se označuje román, ve kterém autor záměrně před čtenáři zatajil určité důležité informace, které jsou odhaleny až později. Typické romány s tajemstvím mají často slovo tajemství i ve svém názvu.
Základní znaky románu s tajemstvím
Hlavním znakem románu s tajemstvím je zatajení určitých událostí, motivů či identity postav ze strany autora. Ten tak činí zcela záměrně, ke zvýšení napětí děje, neočekávaného odhalení a podobně. Čtenáře tak tyto romány nutí při čtení více přemýšlet. Za určitý specifický typ románu s tajemstvím bývají považovány detektivní romány, kdy oním tajemství je identifikace postavy, která spáchala zločin, a motivů, které jí k tomu vedly. Označení román s tajemstvím poprvé použil ve svých literárních úvahách sovětský spisovatel a literární teoretik Viktor Šklovskij.
Významné romány s tajemstvím a jejich autoři
Nejznámějším románem s tajemstvím je jeden z románů francouzského spisovatele Julesa Verna s názvem Tajemný hrad v Karpatech. Jak již vyplývá z názvu románu, děj se odehrává na hradě v transylvánských Karpatech na území dnešního Rumunska, o kterém koluje mezi místními lidmi pověst, že se na něj vrátil jeho původní majitel pán Čort, ďábel. V noci se na hradě totiž objevují tajemná světla a stoupá z něj dým. Ve skutečnosti ale tyto na první pohled nadpřirozené a strašidelné jevy vytváří na příkaz nového majitele hradu barona Rudolfa Gortze fyzik jménem Orfanik, neboť nechtějí, aby je zvědaví vesničané rušili, když na hradě provádějí své pokusy a vynálezy. Román končí odkalením toho, jak to s hradem ve skutečnosti bylo, a jeho vyhozením do povětří, které končí smrtí barona Gortze a zničením všech Orfanikových vynálezů. Někteří literární teoretici ve Vernerově románu Tajemný hrad v Karpatech spatřují určitou inspiraci pro světoznámé dílo Drákula anglického spisovatele Brama Stokera, které vyšlo o pět let později.
Za další příklad románu s tajemstvím je považováno dílo francouzského spisovatele Eugena Suea Tajnosti pařížské. V české literatuře je příkladem díla s tajemstvím povídka Karla Čapka Šlépěj, kdy dva muži objeví ve sněhu lidskou stopu, od které ani ke které ale nevedou žádné jiné stopy. Muži se tedy pokoušejí přijít na rozumové i méně rozumové objasnění vzniku této šlépěje.
